0e0.jpg

Výlet po Brdech
27.12.2008

Každoročně se v tento povánoční čas vydáváme na odtučňovací procházku k Jordánu, který leží kdesi v dopadové ploše ve vojenském prostoru ne/daleko obce Obecnice. Letos jsme tukové buňky vzali útokem. Vždyť účast cca 25 členů je navýsost úctyhodná!

Lehkost mrazivého rána skýtala naděj, že výšlap nebude tak náročný, jako byl například vloni. Ještě dokoupit poslední nezbytnosti na zahřátí v obecnické sámošce a v půl desáté se parta uniformovaných i neuniformovaných nadšenců hnula z místa.

Zprvu jsme drželi jakýsi jednotný tvar, který neodmyslitelně tmelili tři chlupatí hlídači. Ale každý máme své tempo, takže nakonec jsme se po asfaltce roztáhli v několikametrový štrůdl, jemuž vévodila zlatá čubička Stázka. Postupným stoupáním a zahříváním jsme se ocitli na rozcestí u krmelce, kde jsme nakrmili sebe i laufy signálek, odložili přebytečnou vrstvu šatstva a mohli jsme pokračovat.

Následující kilometry jsme chytali čerstvý luft do svých široce otevřených hrudních košíčků a zimní atmosféru mezi zamrzající řasy. Nezapomenutelné pohledy na dopadovou plochu navnadily to pravé kouzlo Povánoc. Úžasné skluzavky a klouzačky…. škoda jen, že je nechtěl předseda sjíždět cestou zpět…. mohli jsme být v teple o chvilku dřív a ušetřit si třeba i pár puchýřů… ale to předbíháme.

Po sedmi ne/náročných kilometrech a cca 2 hodinách chůze jsme dospěli k vrcholu našeho snažení – k opečeným vuřtům na Jordánu! A efekt odtučňování byl v čudu. Každý odpočíval po svém: ochutnávka různých druhů čajů ze sedmero bylin, čarovných černých lektvarů a omamných vonných likérů nesměla chybět. Kdo chtěl, napíchl nad oheň uzeninu či zmrazené pečivo, někdo  jen tak u ohníčku postával a roztával. Letmo jsme provedli každoroční hlídkovou kontrolu pevnosti a následoval novoroční předpřípitek. Moc dlouhou řeč předseda nepronesl, mok však pořídil lahodně vychlazený, plný bublinek.

Rýma nerýma - každý pil po každém. Bratr po bratrovi (sestra po sestře) svorně z jedné flašky. Ještě symbolické vypuštění světlic a rychle jsme se tmelili k rodinné fotografii, abychom zvěčnili příjemné okamžiky, které spolu trávíme.

Bič a pryč, jak to začalo mrazivě foukat. Někteří se svezli kolmo s Jirkou M. dolů, neboť již tak podlomené zdraví nemuselo by vydržet pěší klouzání zpět do Obecnice.

Někteří hladoví nešťastníci cestou vyjedli lesním zvířátkům zimní zásoby, někdo se raději prohříval kafetem a bylinkami a zelenáči zalepovali prasklé puchýře. Místní znalci se dohodli, že cestou zpět uvidíme zase jiný kousek světa (asi si chtěli malinko zavzpomínat na staré časy). A tak se trasa od původní stoupací trošku změnila – možná zkrátila, pro někoho možná znepohodlnila.  Ale nakonec jsme se všechny poroztrhané partičky opět sešly u obecnické sámošky, odkud jsme se jeli rozehřát domů – Na Marii!

Tam už na nás čekal zdravotně oslabený předvoj, který poctivě zahříval židličky a své vystuzené čumáčky. Byla to poslední klubová akce v osmičkovém roce, která se vydařila na výbornou. Jen ta německá sekce a několikero jedinců se ke své smůle nezúčastnilo. Věříme, že příští výlet na Jordán trhneme rekord a půjdeme konečně všichni!

P1010051.JPG
P1010091.JPG
Kompletní stránky a fotogalerie se zobrazují pouze přihlášeným klubákům!
KONTAKTUJTE ADMINISTRÁTORA (nolino@seznam.cz)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one