0e0.jpg

„Do boje jdi vesele, neboť mrtví, kteří se nesmějí, jsou oškliví.“

Jack London

 

 Ardeny 1944 operace Wacht am Rhein - Milovice 2008


Ve dnech 12.-14.12.2008 se uskutečnila neveřejná akce s názvem Ardeny 1944. Akce byla pořádána v bývalých vojenských prostorách nedaleko obce Milovice, konkrétně v místech Mordovky a Kozích hřbetů, ve kterých má jeden z pořadatelských klubů KVH WURM pronajaté prostory. Již v létě letošního roku jsme se zúčastnili ve stejných prostorách akce Barbarossa 1941. Díky dříve navázané spolupráci s klubem KVH Wurm byla německá sekce KVH Příbram pozvána i na již uvedenou zimní akci Ardeny. První část naší skromné grupy dorazila do Milovic v pátek krátce po 17:00 hod.. Již za tmy jsme se zaregistrovali a zaplatili skromné, ale nutné poplatky. Poté jsme se ubytovali v betonové chaloupce v podobě hangáru. Nutno podotknout, že nebýt mojí poprvé použité baterky, tak si nikdo z nás ani nerozbalil spacák, protože v hangáru byla tma, že by se dala vyvážet v pytlích. Rozvinuli jsme stanoviště daleko od otevřených vrat a již převlečení se šli pozdravit s kamarády a především kuchařem, který nám vydal vynikající večeři v podobě míchaných vajec. Vzhledem k tomu, že měly probíhat noční hlídky, byla tu noc vyhlášena prohibice, což uvítal především náš Kuba, který je známý především svým odmítavým přístupem k alkoholu. Taktéž jsme se mohli ohřát u sudu ve stylu NY homeless, který následující den sloužil některým jako sušička na prádlo. Parkoviště pro naše nedobová auta se nacházelo asi 100 m od tábora a díky místním sběratelům autorádií bylo nutné na parkovišti celou noc a den držet hlídky. Na nás padla hlídka od půlnoci do dvou. Před hlídkou jsme se pokusili alespoň trochu vyspat, ale v hangáru se zvuk nepříjemně rozléhá a jak přijížděly a ubytovávaly se různé kluby, mimochodem jeden až z ciziny (Slovenska), tak jsme neměli moc klidu ke spánku. V jeden okamžik dokonce někdo zjistil, že akustika v hangáru umocňuje hlas a s pokřikem „Svitavy waffen“ nás chtěl upozornit, že dorazil další klub…čtyřikrát!!! Pak ho Pavel „slušně“ požádal o dodržování nočního klidu a kupodivu „Svitavy waffen“ umlkly. Noční hlídka byla na této akci bez chyby, a tak jsme se prostřídali a šli spát. Nutno podotknout až na Pavla, který se zapojil do nočního lovu nepřátelských hlídek. Noční střelba byla sice zakázaná, ale i tak našel v lese Pavel společně s ostatními kluky několik pěkných „hříbků“. Ranní probuzení bylo opravdu jak z pohádky od Disneyeho. Do hangáru se přiřítil vždy něžný Blondi a s hlasem jemným a příjemným nás probudil. Někdo (myslím, že ze Svitav) prohodil něco v tom smyslu, že spát na palandách, tak se po tomto budíčku válíme všichni na zemi. Po milém budíčku jsme měli krátký čas na rozkoukanou a poté následoval nástup všech jednotek a nutno podotknout, že rozkaz zněl „Pouze v sakách“. My teplomilní jsme to přijali s nevolí, ale rozkaz je rozkaz. Na nástupu se hlavně probrala bezpečnost a pravidla hry. Po nástupu jsme se již teple oblečení připravili na plánovaný průzkum. Počasí bylo ideální, mlha a sníh, který nepokrýval celý les. Společně s Letovicemi a Ostravou se Příbram vydala na bitevní pole. Obkličovací teorii jsme měli zmáknutou už z předešlých Arden, a tak pro nás bylo hračkou nepříteli vpadnout do boku (do zad to nešlo, páč tam měli miny neřádi). Britové byli chvíli rozhození kde jsme se tam najednou vzali, ale nakonec byla docela pěkná přestřelka, která končila naší prohrou. Ještě, že Britové nepoužili obávaný smrtící vtip (pro neznalé navštivte : http://cz.youtube.com/watch?v=zd-PqyE_TS4 ). V konečné fázi jsme byli na průzkumu neúspěšní, ale průzkum v lese byl asi nejlepší z celé akce. Již jako mrtvoly jsme se vrátili do tábora, kde měla proběhnout naše recyklace. Díky bohu, že zrovna byl oběd a my se mohli alespoň najíst. Po obědě následoval motorizovaný přesun na přední linie fronty, z kterých měl být proveden útok na nepřátelské sklady pohonných hmot. I na těchto Ardenách nás přesunoval americký stroj v tomto případě Dodge a řidič měl opět velmi osobitý styl jízdy. Zřejmě prošli s řidičem z předchozích Arden stejným školením. V jeden okamžik jsem raději koukal na podlahu a když jsem letmým pohledem projel tváře ostatních cestujících, tak jsem asi nebyl jediný kdo měl tak trochu strach o náklad i vozidlo. Nakonec nás řidič v pořádku dovezl až na seřadiště kde proběhla instruktáž. Potom už jenom hvizd píšťaly, zadýmení prostoru a hurá na bunkry. Poněkud nešťastně vedený útok, ale vidina konce nás hnala kupředu. Postupně jsme padali pod palbou amerických pušek a když jsem uviděl na střeše bunkru maníka s bazukou už mi bylo jasné, že nedoběhnu do vytouženého cíle. V rychlosti jsem sebou plácnul do bláta až jsem si ucpal hlaveň hlínou. To byl můj konec v bezhlavě vedeným útoku a s helmou v ruce a ostatními čerstvě zemřelými jsem se vracel na naší základnu, kde mě přivítal Kuba s Pavlem v precizně vyhloubeném okopu. Spojenecký protiútok nebyl ani zdaleka tak famózní jako naše předchozí snažení především proto, že Britů a Američanů byla oproti nám polovina. V dozvuku posledních výstřelů se pomalu všechny válčící strany začaly scházet v našem táboře. Z pracovních důvodů jsme se nemohli přátelit na sobotní párty a museli jsme odjet domů.

Když srovnám letošní Ardeny u Žatce a u Milovic musím konstatovat, že na každých si člověk vybral něco jiného. V Žatci to bylo opravdu fyzicky náročné, kdežto v Milovicích jsme si vyzkoušeli pomalý a tichý průzkum v lese. Hold každá akce byla přínosná v něčem jiném, ale obě akce měly něco společného. Sešli se zde lidé, kteří se snaží dělat svůj koníček i trochu jinak než pouze předvádět válku na veřejných akcích. Velké díky organizátorům za pozvání a pokud bude z jejich strany zájem, tak se příštích ročníků rádi zúčastníme.


Tomáš Š.

KVH Příbram-WH sekce

 

Kompletní stránky a fotogalerie se zobrazují pouze přihlášeným klubákům!
KONTAKTUJTE ADMINISTRÁTORA (nolino@seznam.cz)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one